Pokud je v rodině handicapované dítě, tátové se často stáhnou do sebe a rezignují. Přitom právě v takové situaci jsou aktivní rodiče potřeba více než kdy jindy.
Může se stát, že se přes všechnu odbornou pomoc budete v některé chvíli cítit osamocen – jednak proto, že je vaše situace poměrně neobvyklá, ale také proto, že mnohé instituce s otci nepočítají.
Neponořte se do práce nebo naopak do toho, že převezmete veškerou praktickou péči o dítě. Je důležité zachovat rovnováhu. Komunikujte s partnerkou, nebojte se požádat o podporu přátel či rodiny a využívejte rodičovské skupiny.
V ČR se rozvádí zhruba polovina všech manželství a zhruba v 56 % rozvodů se jedná o páry s nezletilými dětmi. Rozvedení otcové, kteří nežijí s dětmi, vykazují vyšší úroveň stresu z rodičovské role.
Ať už si s matkou vašeho dítěte o sobě navzájem myslíte cokoliv, je důležité postavit zájmy dítěte na první místo. Respektujte hodnotu druhého rodiče, plňte sliby a dohody a nikdy nepoužívejte dítě jako prostředníka.
Děti většinou žijí s matkou po rozvodu. Soustřeďte se na kvalitu času, který s nimi trávíte, a udržujte emoční spojení.
Být nevlastním otcem je výzvou. Děti mohou na vás žárlit a trpět pocity viny. Postupujte pomalu, nesnažte se nahradit biologického otce, budujte silný vztah s matkou dětí a buďte důsledný.
Láska nevlastních rodičů je méně automatická než láska biologických rodičů, proto může dítě pocítit, že je jeho lásky hodno.
