Do genderových pekel nesměřujeme

1. 6. 2015 LOM v médiích, Mužská cesta Lucie Nováková

Rozhovor se sociologem a lektorem LOMu Josef Petrem. O práci LOMu, o mužích a o tom, kam to celé míří. Zveme ke čtení!

Představte Ligu otevřených mužů – LOM

Liga otevřených mužů (LOM) se od roku 2006 snaží o zvyšování kvality života mužů v ČR. Naším posláním je podporovat aktivní přístup mužů k osobnímu rozvoji a zdraví, k zodpovědnému partnerství a k rodičovství, k profesní seberealizaci a ke společenské angažovanosti. Za tímto účelem nabízíme mužům poradenství, kurzy, outodoorové akce a další služby. Zároveň vyvíjíme také expertní, mediální i politické aktivity. Ve své činnosti čerpáme z přímé práce s muži, z vlastní expertní a výzkumné činnosti a z příkladů dobré praxe v ČR i v zahraničí.

Nabízíte různé služby – jaké?

V našem portfoliu je dnes řada služeb pro muže, ale i pro firmy, nevládky či veřejné instituce. Páteř naší nabídky tvoří roční systematický kurz Mužská cesta, který má formu mužské skupiny a jeho cílem je osobní rozvoj účastníků. Nejde přitom o samoúčelnou praxi. Kurz vedou zkušení lektoři a výstupem má být skutečná změna – konkrétní reálné kroky, které muži udělají ve svém životě. Mužskou cestu dnes nabízíme i ve variantě pro otce a syny a také pro dospívající kluky od 16 do 21 let.

Ze služeb, které nabízíme firmám, organizacím a institucím je největší zájem o náš seminář Agrese je o.k., který se zaměřuje na proaktivní práci s agresí u dětí. Musím určitě také zmínit seminář Táta na roztrhání, o který projevují zájem některé firmy. Zaměřený je totiž na slaďování rodinného a pracovního života mužů-otců. Od zaměstnavatele může být takový seminář zajímavým benefitem. Naše menu je však ještě obsáhlejší. Vše lze najít v sekci „služby“ na stránkách LOMu.

Pořádáte a zúčastňujete se různých akcí – pozvěte naše čtenáře. (Působíte jen v Praze?)

LOM dnes působí po celé republice. Nejvíce akcí se sice koná v Praze a okolí, ale čím dál více se zaměřujeme i na další kraje. Mužskou cestu např. na podzim 2015 spouštíme v Brně a v Liberci. Případní čtenáři z těchto krajských měst jsou srdečně zváni. Typickým příkladem našeho regionálního působení je také projekt Patron, v němž dospělí muži pomáhají dospívajícím klukům z dětských domovů zvládnout přechod do dospělosti a opouštění ústavní péče. Dětské domovy, se kterými spolupracujeme, jsou po celé ČR. Každý červen se také koná tzv. Tátafest u příležitosti Dne otců. Letos připadá na 21. června a kromě pražské Stromovky, se bude slavit také v Plzni, Ostravě, Olomouci, Lovosicích, Krásné Lípě, Ústí nad Orlicí nebo Chrudimi. Pozvánky na jednotlivé akce najdete na stránkách tatafest.cz.

14247773050_afa2c1c99a_o

S jakými organizacemi spolupracujete a proč? Navázali jste i zahraniční spolupráci?

V ČR i v zahraničí máme mnoho spolupracujících či partnerských organizací. Navazování kontaktů, networking a sdílení know-how je hybná sila občanského sektoru, která vede k novým společensky inovativním projektům. LOM např. úzce spolupracuje s organizací Múzy dětem, díky které jsme mohli rozeběhnout náš úspěšný projekt Patron, o kterém již byla řeč. Druhým příkladem může být naše spolupráce s Unií center pro rodinu a komunitu a britským Think tankem Fatherhood Institute. S nimi jsme do ČR uvedli značku Tátové vítáni. Ta je každý rok udělována zaměstnavatelům, kteří podporují aktivní otcovství svých zaměstnanců. V současné době také spolupracujeme s organizacemi  Děti patří domů a RC Routa na projektu Pěstujeme pěstouny, který je zaměřený na podporu mužů – pěstounů a jejich větší inkluze do systému pěstounské péče. V zahraničí pak spolupracujeme např. s norskou organizací Reform, která se věnuje mužským tématům z pohledu rovných příležitostí a jsme členy mezinárodní iniciativy MenEngage. V menším měřítku ale spolupracujeme s velkým počtem dalších organizací a institucí. Mimo jiné jsme také členy Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů.

Jak se dívá česká společnost na muže?

Společenské role mužů se mění, o tom není pochyb. ČR v tomto trendu pozvolna dohání ostatní západoevropské země, ale jde to pomalu. Některé stereotypy o tom, jací by muži měli nebo neměli být, jsou zakořeněné opravdu hluboko. Navíc je tu naše velmi specifická zkušenost s komunistickým režimem, který pohřbil společensko-kulturní vývoj v Československu na několik desetiletí. Dnes velmi rychle roste počet mužů, kteří se chtějí více realizovat v rodinném životě. V praxi však velká většina z nás stále v péči o děti a domácnost hraje druhé housle. Jedním příkladem může být účast mužů na rodičovské dovolené. Podle reprezentativních průzkumů, které pro nás realizovala agentura Mediaresearch má až 40 % mužů zájem alespoň několik měsíců na rodičovské dovolené strávit. Dalších 40 % by o tom bylo ochotných uvažovat. V praxi však této možnosti využívá 1-2 % mužů. To je obrovský rozdíl.

Existují proto různé důvody. V první řadě není náš společenský systém nastavený tak, aby muže v zapojení do rodinného života podporoval. Jsme jednou z mála evropských zemí, která nemá žádné sociálně-politické opatření, které by podporovalo aktivní otcovství. A pro začátek by stačilo i málo. Např. týden otcovské dovolené v období kolem narození dítěte (toto opatření má v ČR až 90% podporu mužů i žen).

 

V druhé řadě si myslím, že ve větším zapojení mužů do rodinného života stále brání společenské stereotypy. Péče o děti se sice již stala uznávanou součástí mužství a maskulinity, ale pouze do určité míry. Za primárního pečovatele je stále považována spíše žena, zatímco muž je brán jako živitel, dodavatel, ochránce. V LOMu tohle nastavení nechceme morálně hodnotit. Důležitá je pro nás kvalita života mužů a jejich rodin – a pokud toto nastavení rodinám vyhovuje, respektujeme to. Přesto však mužům doporučujeme, aby si roli primárního pečovatele alespoň vyzkoušeli. Např. prostřednictvím zmíněné rodičovské dovolené. Je to pozitivní zkušenost pro muže i pro děti. Ženám to zase může pomoci při návratu do pracovního života.

Jak vypadá český muž ve 21. století?

Předně je potřeba vyslovit hrůzostrašné postmoderní zaklínadlo: existují různí muži v rámci různých sociálních skupin, kteří se v životě realizují různými způsoby. Jestli je pro 21. století v naší kultuře něco typického, pak je to právě tato vzrůstající diferenciace mužství. Z ní vychází i určité zmatení rolí a nejistota, které si mediální prostředí zvyklo popisovat jako „krizi mužství“ nebo rovnou jako „krizi mužů“. Do jisté míry se dá o krizi určitě hovořit. V LOMu to ale vnímáme jako nezbytnou součást změny. Svět do žádných genderových pekel nesměřuje. Pro muže je tahle „krize“ výzvou a příležitostí přehodnotit, co opravdu chtějí – jakými muži dnes chtějí být.

Přes tu vzrůstající barevnost mužství jsme však v naší dlouholeté práci s muži vysledovali určitá témata, která se dnešních mužů týkají častěji než jiná. Takovým evergreenem mezi mužskými tématy je vztah k otcovství, které je velmi důležitou součástí mužské identity. Vychází to do určité míry z toho, že generace našich otců byla velmi pasivní a dnešním otcům tak chybí nezbytné vzory, které je potřeba znovu objevovat. Tyto vzory dnes chybí i ve veřejném životě, např. ve vzdělávání – ve školách a ve školkách – i v dalších pečujících profesích.

Dalším z takových témat je práce se silou a násilím. Ať za to může příroda nebo kultura, muži jsou silnější a zároveň také agresivnější a násilnější než ženy. Práce s vlastní agresí je tedy pro muže bytostnějším tématem. LOM k této tematice zaujímá specifický postoj. Tvrdíme, že agrese je energie, kterou vyvíjíme za účelem naplnění potřeb. A s touto energií je potřeba naučit se pracovat a využívat ji k pozitivním cílům. Snažit se ji potlačit, to je jako pokoušet se zastavit rukama vodotrysk. Na jednom místě vodu zastavíte, ale hned to vystříkne zase někde jinde. Všem mužům, se kterými to cloumá víc, než by chtěli, vřele doporučuji náš web muziprotinasili.cz.

Poslední téma, které bych zmínil, jsou specifika mužského zdraví. Na muže jsou společností kladeny určité nároky, které si vybírají daň např. v podobě vysoké míry sebevražd (ženy porážíme 4:1) nebo v enormním pití alkoholu, v jehož spotřebě patříme na světovou špičku. Průměrný český muž vypije podle statistik WHO 18,6 litrů čistého lihu za rok. To je ohromné množství. Důvodů proč se to děje, je samozřejmě více, ale pokud to zjednoduším, je to takový typicky český únik před stresem, starostmi a zodpovědností. V této souvislosti musím zmínit naši kampaň Suchej únor do které se letos zapojilo přes 1000 účastníků, včetně výrazných osobností veřejného života. Cíl je jednoduchý – dát si na měsíc od alkoholu pauzu a přehodnotit svůj vztah k němu.

IMG_0226

Myslíte si, že jsou „ženy z Venuše a muži z Marsu“?

To si určitě nemyslím. Každý z nás je originální osobností s vlastní unikátní planetární konstelací (zůstanu-li u astrologických metafor). Ať už jste muž nebo žena, vždy v sobě budete mít kousek Marsu i Venuše. Ale také Merkuru, Jupiteru, Saturnu, Neptunu, Uranu a Pluta. Lidé jsou mnohem komplexnější a také zajímavější bytosti, než si mnozí myslí.

Co se vám za dobu existence LOMu nejvíc povedlo?

Osobně mám největší radost z velkého množství mužů, na jejichž život měl LOM pozitivní vliv. Když vidíte muže, kteří se rozhodnou konečně rozjet svůj životní business, dát do pořádku vztah s tátou nebo začít se více věnovat svým dětem, pak máte pocit, že děláte něco, co má opravdu smysl. Těší mě také zájem o mužská témata ve veřejném a mediálním prostoru, který neustále vzrůstá, a troufám si říct, že LOM má v tomto směru nezastupitelnou roli. A pokud bych měl vypíchnout jednu věc, pak je to projekt Patron, kterým jsme vyloženě trefili hřebíček na hlavičku. Projekt je možné podpořit na stránkách patron.cz.

Zdroj: http://denikneziskovky.cz/liga-otevrenych-muzu-svet-do-zadnych-genderovych-pekel-nesmeruje/

Liga otevřených mužů realizuje v roce 2015 projekt Mužská perspektiva v oblasti rovných příležitostí žen a mužů, za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů.

logo_urad_vlady

Další články